Pojďme nahlédnout do historie pořádání těchto folklorních průvodů v Rakousku.

Představte si, že prapůvod těchto rakouských krampusáckých průvodů můžeme najít už v řecké a římské mytologii, kdy byla prokázána existence bohů, kteří byli velmi podobní dnešním tradičním čertům. 

Slovo krampus označuje alpské strašidlo, které je v rakouském folklóru a jihoněmeckém pojetí ekvivalentem českého slova čert. Zajímavý je fakt, že výraz krampus vznikl původně v rakouských Alpách.

Rakušané mají tradiční zvyk pořádat velkolepé průvody čertů, kterých se účastní každý rok obrovské množství přihlížejících diváků, místních obyvatel i turistů. Čerti mají nasazené masky, které jsou vyřezávané z borového nebo lipového dřeva a možná vás překvapí, že jsou ručně malované. Každá maska má rohy, které jsou pravé, většinou se jedná o rohy beranů, koz nebo dokonce v některých případech i rohy mufloní. Kožichy čertů jsou ušity z pravé kůže horských ovcí či koz. Je také pravidlem, že krampus má kolem pasu kravský zvon. Kromě toho by měl mít také kravský ocas s vrbovým, popř. březovým proutím potřebným na šlehání. Zajímavostí je, že někteří krampusáci s sebou nosí i nůše, do kterých mohou dát nezbedné děti. Zkuste uhodnout, jak těžká může být kompletní výzbroj tradičního krampusáka. Pokud jste tipovali přibližně 30 kg, tak jste hádali správně. Možná by vás mohlo také zajímat, že průvody jednotlivých skupin krampusáků se vždy něčím odlišují, nikdy není pořádán průvod ve stejném stylu. Tradice i kostýmy s maskami se dědí z generace na generaci.

 

Svátek Krampusáků by měl být klasicky slaven 5. prosince, ale v Rakousku ,Německu i v Česku pořádají krampusácké průvody a festivaly od listopadu až dokonce do ledna. Tato folková tradice je pořádána v alpských regionech ve východním Tyrolsku, Salzburgu , Korutanech, a v Česku. Tradičně známá města, kde se průvody konají, jsou např. Salzburg, Zell am See, Linz, Uderns, Kirchdorf, Schladming, St. Ullrich , Židlochovice a další. Při průvodech krampusáků, kteří mají nasazeny démonické masky, každému přihlížejícímu divákovi skoro tuhne krev v žilách, děti bývají velmi vystrašené, protože krampusácké kostýmy působí opravdu přesvědčivě.

Historie pořádání krampusáckých folkových průvodů

Jako příklad může sloužit bůh Pan, který byl v mytologii znám jako bůh pastýřů, pastvin, lovců. Měl rohy, kopyta kozí, ocas i srst. Tato podoba byla tedy převzata a Rakušané používali postavu čerta až do doby, kdy byly prováděny inkvizice, které zakazovaly převlékat se za postavu čerta pod přísným trestem. Postava čerta byla totiž považována za symbol ďábla a jeho moci.  Nicméně tato tradice byla odjakživa v Rakousku velmi zakořeněná a bylo těžké ji vymítit. V odlehlých regionech Rakouska i v těchto dobách inkvizice byla tato folklorní tradice konaná v zimním období dodržována i přes přísný zákaz.

V pozdější době, pravděpodobně v 17. století, se mezi lidem začal rozšiřovat zvyk návštěv Mikuláše společně s čertem přímo v domácnostech bez velkolepých průvodů po ulicích. Smyslem návštěvy čerta v domovech bylo tehdy aplikovat kontrolu společnosti a dodržování pravidel slušného chování.

Čert byl mravokárce, který káral místní obyvatele za nevhodné chování, ženy byly potrestány za lakomost a pomlouvačnost, hospodáři byli potrestáni za přísnost a podvádění. Bylo tehdy dbáno na to, aby se lidé chovali čestně a jak se patří. Čert tedy měl v tomto období více funkci nápravnou, kdy měl přednostně dbát na dodržování nepsaných pravidel společnosti a pokud nebyla pravidla dodržována, tak přišel přísný trest.

Zvrat nastal až v době osvícenství, kdy se začali čerti považovat spíše za přežitek minulých dob než za folklorní záležitost a společenskou událost spjatou se zvyky a obyčeji, které se snažili místní občané v rakouských Alpách dodržovat.

Po této době neobliby čertů, kdy byli Krampusáci pozapomenuti, nastala razantní změna přibližně kolem roku 1900, kdy byla v rakouských zemích nastolena doba renesance, tedy obrody národa. Rakouská alpská města a vesničky se začaly opětovně vracet k tradici čertovských průvodů a každoročně byly v zimním období organizovány průvody Krampusáků, kterým se říkalo Krampuslaufy,které jsou v podobném duchu pořádány až do dnešní doby.

Čerti mají nasazené masky, které jsou vyřezávané z borového nebo lipového dřeva a možná vás překvapí, že jsou ručně malované.

Každá maska má rohy, které jsou pravé, většinou se jedná o rohy beranů, koz nebo dokonce v některých případech i rohy mufloní.

Kožichy čertů jsou ušity z pravé kůže horských ovcí či koz.

Je také pravidlem, že krampus má kolem pasu kravský zvon.  Hlasité zvonění zvonu mělo zahánět zlé lidi.

Kromě toho by měl mít také kravský ocas s vrbovým, popř. březovým proutí potřebným na šlehání.

Zajímavostí je, že někteří krampusáci s sebou nosí i nůše, do kterých mohou dát nezbedné děti.

Zkuste uhodnout, jak těžká může být kompletní výzbroj tradičního Krampusáka. Pokud jste tipovali přibližně 30 kg, tak jste hádali správně. Možná by vás mohlo také zajímat, že průvody jednotlivých skupin Krampusáků se vždy něčím odlišují, nikdy není pořádán průvod ve stejném stylu. Tradice i kostýmy s maskami se dědí z generace na generaci.

Ve Schladmingu jsou zdejší krampusáci převlečeni do neskutečných kostýmů s démonickými maskami, které jsou ručně vyřezávané. Další ozdobou tamního Krampusáka jsou i rohy, ale bývají velmi dlouhé, většinou dosahují délky až jeden metr. Kostýmy jsou ušité z pravé kůže, doplňují je kopyta, řinčící řetězy a v současné době se začaly v rámci průvodů používat také technické efekty pyrotechnického rázu, které mají zvýšit reálnost, autentičnost tohoto folklorního festivalu. Překvapující pro vás možná bude, že během průvodu můžete spatřit také koňská spřežení, která jsou součástí krampusáckého průvodu, což určitě dokresluje atmosféru tradičního rakouského festivalu.

Také v Retzu se tradice dědí z generace na generaci, tj. z otců na syny. Nebyl by to průvod Krampusáků, kdyby i zde neměli čerti ručně vyřezávané démonické masky s kostýmy většinou z ovčí kůže, řetězy přivázanými kolem pasu, které stále řinčí, kopyty a rohy. Každý musí obdivovat mistrně připravené a aranžované kostýmy s příslušenstvím. Doporučuji návštěvu Retzu v prosinci pro možnost zhlédnout celý průvod Krampusáků procházející ulicemi a vidět na vlastní oči do detailu propracované kostýmy, které na sobě Krampusáci mají.

Pokud přijedete v adventním čase na dovolenou do Rakouska a vyberete si ubytování v Alpách, tak můžete zavítat do Korutan, ale i v Kaplicích kde mají muzeum Krampusmuseum ve Feistritzu spjaté s čertovskou tradicí, pořádáním Krampuslaufen festivalů. Obdivovatelé čertů si zde přijdou na své, budou si moci prohlédnout více než 70 ručně vyráběných masek a kostýmů Krampusáků. Pro zájemce je možno zprostředkovat také výklad v rámci nabídky muzea. Patříte-li mezi ty, kteří se každoročně účastní Krampus průvodů v rakouských alpách a jste jejich příznivci, tak zavítejte právě sem, budete nadšeni.

Každá maska ​​je ručně vyráběný jedinečný kus a je navržena individuálně podle představ a přání kupujícího. Pro návrh masky lze použít jakýkoli typ šablony z filmu a televize (horor, fantazie, počítačové hry). V 90. letech se scéna masek v Korutanech v současnosti mění z tradičních robustních perchtenmasek na menší a agresivnější ďábelské masky Krampus. Krampus masky jsou dominantou salzburských , německých ale i českých  řezbářů

Slovo krampus označuje alpské strašidlo, které je v rakouském folklóru a jihoněmeckém pojetí ekvivalentem českého slova čert. Zajímavý je fakt, že výraz krampus vznikl původně v rakouských Alpách.

Rakušané mají tradiční zvyk pořádat velkolepé průvody čertů, kterých se účastní každý rok obrovské množství přihlížejících diváků, místních obyvatel i turistů. Čerti mají nasazené masky, které jsou vyřezávané z borového nebo lipového dřeva a možná vás překvapí, že jsou ručně malované. Každá maska má rohy, které jsou pravé, většinou se jedná o rohy beranů, koz nebo dokonce v některých případech i rohy mufloní. Kožichy čertů jsou ušity z pravé kůže horských ovcí či koz. Je také pravidlem, že krampus má kolem pasu kravský zvon. Kromě toho by měl mít také kravský ocas s vrbovým, popř. březovým proutím potřebným na šlehání. Zajímavostí je, že někteří krampusáci s sebou nosí i nůše, do kterých mohou dát nezbedné děti. Zkuste uhodnout, jak těžká může být kompletní výzbroj tradičního krampusáka. Pokud jste tipovali přibližně 30 kg, tak jste hádali správně. Možná by vás mohlo také zajímat, že průvody jednotlivých skupin krampusáků se vždy něčím odlišují, nikdy není pořádán průvod ve stejném stylu. Tradice i kostýmy s maskami se dědí z generace na generaci.

 

RADEK 

 

VEDOUCÍ

 

SKUPINY

MAREK

ASISTENT

ZÁSTUPCE

MICHAL

© 2010 Všechna práva vyhrazena službou krampusacicz